Bezpečná jízda na motorce

Jízda na motocyklu ve městě:
Při jízdě ve městě je nejdůležitější připravenost správně zareagovat na vzniklé situace. Je tedy důležité nejen být dostatečně ostražitý a dokázat předvídat možný vznik nebezpečných situací (řidič automobilu náhle zastaví a otevře dveře,…), ale také si držet dostatečný rozestup od okolních vozidel, k čemuž se váže pravidlo dvou sekund. Díky dvousekundovému, mimo město alespoň tří až čtyřsekundovému rozestupu, získáte dostatek času, na správnou reakci. Pokud chcete jezdit bezpečně na motorce, je důležité být dostatečně vidět. Zde pomůže pestřejší oblečení, např. je vhodné použít reflexní vestu. Svícení je samozřejmostí. Vaše jízda by navíc měla být předvídatelná, neměli bychom tedy dělat takové kroky, jež by mohly zmást okolní řidiče. Mezi další chyby, které může motorkář udělat, patří chyby při ovládání motocyklu. Zde si dávejte pozor především na kluzké povrchy, které se mohou vyskytnout na autobusových zastávkách, čerpacích stanicích či kanálech a dbát bychom měli také na vodorovné značení, tedy přechody a dělicí čáry. Na těchto místech je důležité jezdit, co možná nejopatrněji a prudce neakcelerovat, nenaklánět se příliš a nebezpečné může být i prudké brždění na motorce. Při přejíždění železničních přejezdů bychom na koleje měli najíždět co nejvíce kolmo.
Jízda na motocyklu po dálnici:
Při jízdě na dálnici je největším nebezpečím únava způsobená stereotypní jízdou. Z tohoto důvodu bychom si měli dopřát co nejvíce přestávek k relaxaci a protažení se. Nebezpečné může být také přejíždění z pruhu do pruhu, jelikož se stále setkáváme s neohleduplnými řidiči, kteří jsou schopni rozhodnout se předjíždět o okamžik později než vy. Ideální rychlost pro jízdu na motorce je přibližně 130 km/h.
Odstup:
Pokaždé si držte dostatečný odstup od jedoucího vozidla před vámi. Motorka sice brzdí rychleji, ale kdykoli se může přihodit spousta věcí, na které už nemusíte mít čas zareagovat. Doporučený odstup je 15 metrů na suchém povrchu.
Předjíždění:
Ujistěte se, že máte dostatek času na to, aby jste vozidlo před vámi předjeli a zároveň si buďte jistí, že zrovna v daný moment někdo nepředjíždí vás! Nikdy nepředjíždějte na plné dvojité čáře. Místa s těmito čarami jsou většinou nepřehledná a silničáří ví, proč je tam dávají.

Průjezd zatáčkou:

Zatáčky jsou na motocyklu snad to nejhezčí, ale vyžadují to, co hodně spolujezdkyň  nedokáže pochopit - naklopení motocyklu směrem do zatáčky. A čím je zatáčka prudší a čím vyšší je rychlost průjezdu, tím větší je i náklon.

Z výsledků výzkumů vyplývá, že nejen začátečníci mají regulérní strach před velkým náklonem a nechávají si zbytečně velkou rezervu. Zatímco většina motocyklistů dosahuje náklon necelých 20 stupňů (je to hodnota, o které nám netrénovaný lidský mozek říká, že musí být limitní) umožňují moderní motocykly při dostatečném profilu pneumatik i 45 stupňový náklon.

V zásadě existují tři druhy průjezdu zatáčkou:

• sklon motocyklu a jezdce je totožný: optimální styl při normální uvolněné jízdě;
• motocykl je nakloněn více než jezdec: tento styl je vhodný pro endura a choppery a pro rychlé změny směru v malých rychlostech;
• jezdec je vysednutý z motocyklu, závodní styl; přestože je nejefektnější, na normální silnici nepřináší žádné velké výhody.  Naopak. Tím, že je hlava jezdce nízko nad vozovkou, zmenšuje se rozhled a v případě jakékoliv "situace" v zatáčce jsou ovládací prvky hůře přístupné.

Ale něco z něj se ale přece jen hodí - většina moderních cestovních a silničních motocyklů reaguje pozitivně, když v zatáčce posunete vnitřní koleno směrem dopředu a do strany. Stačí jen o několik centimetrů na to, aby se vám trochu přesunul zadek směrem dovnitř zatáčky, a motocykl bude pozitivně reagovat. Uvidíte sami. Hlavu držíme v zatáčce vždy co nejvíc kolmo k vozovce a díváme se do výjezdu ze zatáčky.

Průjezd pravou zatáčkou

Pravou zatáčku najíždíme téměř od prostřední dělicí čáry. Vyvarujeme se časté začátečnické chyby – začít zatáčet příliš brzo. Držíme se tedy dělicí čáry co nejdéle až do chvíle, kdy do zatáčky vidíme. Teprve potom natlačíme motorku k pravému okraji silnice (pozor na štěrk či bláto u krajnice) a necháme se vynést opět až k vnějšímu okraji jízdního pruhu, je-li tam volno.

Průjezd levou zatáčkou

Levou zatáčku najíždíme vždy od pravého okraje jízdního pruhu. Opět zůstáváme u kraje déle, než jsme byli zvyklí, a zase až do doby, kdy do zatáčky vidíme. Pak teprve stočíme motocykl směrem ke středové čáře. Od tohoto okamžiku můžeme zároveň začít s citem akcelerovat. Ve výjezdu se opět necháme vynést k pravému okraji (pozor na prach a kaménky u krajnice). V zatáčce si od dělicí čáry nechávejte dostatečnou rezervu. Jednak proto, že při náklonu, i když jste koly na své polovině, hlavou už jste vlastně v protisměru. Zatímco totiž při přímé jízdě je motocykl široký asi 70 cm, v náklonu to dělá 120 cm i více. A za druhé, a to hlavně, buďte u dělicí čáry opatrní proto, že když to zrovna v protisměru nějaký řidič "přepískne", je čelní náraz naprogramován.

Zásadně je při průjezdu zatáčkou důležité, abyste odpovídající rychlost pro bezpečný průjezd měli upravenou již před zatáčkou. Jinak se vystavujete nebezpečí korigování rychlosti v zatáčce, čímž se jen zvyšuje míra rizika. Musíme si uvědomit a "přečíst", jaký má silnice povrch. To, co si lze dovolit na hrubozrnném suchém asfaltu, zdaleka nepůjde na dlažkách apod. Musíme si přečíst i vlastní zatáčku - je-li rychlá, zavřená, utahující se apod. Podle toho je třeba již před zatáčkou mít zařazený správný převodový stupeň, aby motor běžel při výjezdu v optimálních otáčkách. Nikdy se nesmíme v pravé zatáčce nechat vynést do protisměru, protože zákon schválnosti funguje. Nájezdovou rychlost volíme tedy takovou, aby se již v druhé třetině či polovině zatáčky dalo opět plynule a citlivě zrychlovat. Zatáčka projetá pod plynem totiž motocykl výrazně zklidňuje, všimli jste si toho?.

Nezapomenutelné okamžiky nastanou, když nás v zatáčce něco překvapí- auto, olejová skvrna, nafta z nádrže, psí hovínko, výkop, slon nebo rozsypaný náklad. Někdy pomůže krátce před překážkou s citem přibrzdit (oběma brzdami), objet překážku a sklopit motocykl, jak to jen jde. Brždění v zatáčce vyžaduje opravdu vytříbený cit pro povrch vozovky, v případě přebrždění v zatáčce nepomůže ani systém ABS. Další z možností je - pokud to podmínky dovolují - narovnat motocykl a ostře brzdit, pak dokončit zatáčku. Někdy v nouzi v zatáčce zbývá jen výlet do přírody - motocykl vyrovnat, ještě na silnici silně brzdit s vymáčknutou spojkou, pustit brzdu, pevně chytit řídítka, postavit se do stupaček a vyjet ze silnice ven.

Pokud v zatáčce musíme odřadit, používáme meziplyn a citlivěji pouštíme spojku, aby rychlá změna otáček kola neutrhla.

Pro ty, kteří se chtějí o průjezdu zatáčkou dovědět a naučit podstatně, ale podstatně více, tu je další dobrá rada - závodní okruh. Nejde o to dávat se hned na závodění, jenom zde můžete získat zkušenosti, které vám předají kromě jiného i normální motorkáři, kteří se již zúčastnili volných jízd na okruhu (zástupci motocyklových značek pořádají pro své zákazníky zdokonalovací kurzy jízd právě na okruzích; stačí se jen na některý přihlásit). Zjistíte pak, že na normální silnici jste si najednou v zatáčkách daleko jistější, a to i při větších náklonech motorky. A současně si možná i všimnete, že jen tak mimochodem jste se o dost zrychlili.

V první řadě do zatáčky najíždějte v optimální rychlosti a dívejte se před sebe na její horizont. Nepřežeňte to s rychlostí, protože pak vás může zatáčka slušně vynést ven do protisměru. Pokud by vás v takových případech zatáčka začala vynášet, tak nebrzděte, ale motorku se snažte co nejvíce sklopit. Nezapomenutelné okamžiky nastanou, když nás v zatáčce něco překvapí- auto, olejová skvrna, nafta z nádrže, výkop nebo rozsypaný náklad. Někdy pomůže krátce před překážkou s citem přibrzdit (oběma brzdami), objet překážku a sklopit motocykl, jak to jen jde. Brždění v zatáčce vyžaduje opravdu vytříbený cit pro povrch vozovky, v případě přebrždění v zatáčce nepomůže ani systém ABS. Další z možností je - pokud to podmínky dovolují - narovnat motocykl a ostře brzdit, pak dokončit zatáčku. Někdy v nouzi v zatáčce zbývá jen výlet do přírody - motocykl vyrovnat, ještě na silnici silně brzdit s vymáčknutou spojkou, pustit brzdu, pevně chytit řídítka, postavit se do stupaček a vyjet ze silnice ven.

Spolujezdec:
Představte si, máte řidičák, motorku a holku, která se chce svést. Vy máte super kožené hadry na motorku a holka pouze minisukni s tílkem. Hned vás zarazím! Spolujezdec by měl být oblečený celý. Žádná minisukně! Hold budete muset počkat do večera. V případě nehody je silnice téměř jako smirgl papír a pokud by se po ní vaše holka "sklouzla", věřte mi, že na její nohy už nebude tak krásný pohled jako před tím. Po správném oblečení vašeho spolujezdce upozorněte na brzdění. Pokud začnete brzdit, spolujezdec by se měl zapírat rukama o nádrž, nikoli o vás. Mohl by vás z motorky shodit. Zároveň se spolujezdec musí naklánět stejně jako vy a ne se snažit motorku vyvažovat na druhou stranu.

Na motorce jezděte vhodně oblečení a nepodceňujte ani motocyklové rukavice. Na motorku sedejte pouze s čistou hlavou a vždy přemýšlejte i za druhé. Nikdy nevíte, co se může stát a zda řidič před vámi neučiní něco nepředvídatelného. Nenechte se vyprovokovat k nebezpečnému předjíždění nebo závodění. Od toho jsou závodní tratě. Při každé riskantní jízdě si uvědomte co tím vlastně opravdu získáte. 10 minut času navíc nebo invalidní vozík.